Jdi na obsah Jdi na menu
 

Dorian Grey: Jak jsem se tu ocitl

9. 5. 2011

To vám bylo tak… V chovatelské stanici Jakubská Hůrka, chovají české horské psy (to jsme i my!). Ještě než jsme se narodili, nám přidělili jméno. Nejdříve jsme prý měli být fenka na "D", ale nějak to nevyšlo, tak jsme Dorian Grey! Narodili jsme se 10.3.2011 v jedné hezké obci v Čechách, jménem Vroutek....

Tam jsme bydleli, žrali, spali a mydlili se se sourozenci…

stenda--7-.jpg

... a rostli :-)

p5052257.jpg

 

 
Když vypili kávu a odcházeli, panička nás najednou strčila tomu cizímu chlapovi do náruče! "Co to je... co se to děje!" Ten cizák, co o sobě u stolu říkal, že je "hladkosrstý" (z fotek pochopíte sami :-)), nás strčil do velkého červeného auta na klín té cizí paní a vedle sedělo asi nějaké jejich lidské štěndo…, ale tak velké jsme nikdy neviděli, kolik ta má asi v kohoutku..! Pak za námi zavřeli dveře a už jen mávali k tomu domu, co tam bydlíme!

Bylo nám to divné a tak jsme si řekli, že budeme ostražití a třeba se něco dozvíme... vyposlouchali jsme, že ten pán, co nás do auta nesl, je Petr, ta cizí paní Vlaďka a pak tu bylo ještě to vysoké lidské štěndo... Kristýnka. Pak padaly samé divné informace, až jsme se vyděsili, když řekli, že jedeme domů! My jsme se hned ozvali, ze všech sil jsme štěkali a kňučeli "my jsme doma tam, musíte na druhou stranu"!

Začalo nám být nevolno... Kristýnka nám jen řekla: "Hlavně nezvracej!".. My se snažili, drželi co to šlo, ale pak jsme si chtěli zívnout a.... bylo to venku! :-(

Provinile jsme se podívali na Kristýnku.. a ona na nás koukla a jen řekla "no bezva!" a otevřela okýnko, aby nám nebylo špatně oběma. Nesla to hrdinně, až jsme se divili. Bylo nám to moc líto, tak jsme se k ní pak přitulili a ona nás skoro celou cestu hladila a starala se o nás. :-)

Pak jsme každou chvíli někde stáli, dostali jsme vodu a chtěli po nás, ať jdeme "čůrat", ale to my ještě nevíme, co to je.., takže jsme se na ně vykašlali a šli si ulevit. :-) Říkali nám, že se nemusíme bát, že jedeme tam, kde teď budeme doma a že tam prý jsou i jiní pejsci. Pak nám dali piškotek a protože jsme toho kvůli cestování za den moc nesežrali, tak nás to uklidnilo.. hladem tam asi neumřeme.. :-)

...a už jsme celou cestu jenom spali...

Dorazili jsme až večer, v břichu jsme měli už úplně vymeteno a jen jsme se těšili, až se konečně budeme moct rozběhnout a najít nějakou plnou misku! Otevřeli nám branku a vypustili nás na takové divné místo.. tráva tu byla stejná, stromy voněly stejně, ale jinak tu bylo všechno úplně jiné! Pak se na nás vyřítili nějací dva psi.. "asi to budou ti kolegové" říkali jsme si.. Ten starší nás jen očichal, ale ta mladá bílá psí holka, ta na nás strašně štěkala. Páníčci nás nechali seznámit a smáli se že "jedna moje kejta je jako celá jejích Keita". Usoudili jsme, že je to domina a že s ní uděláme pořádek... Jenom co se tady malinko rozkoukáme. :-)

Po cestě domů jsme se celou noc budili. Ve 02:00, 04:00 hod. a pak jsme spali až do devíti. Vydatně jsme posnídali granule, rohlík a mlíko, a začali tropit štěněčí vylomeniny a hledat ostatní, třeba už za mnou taky přijeli. Zahradou jsme s páníčkem procházeli aspoň 10krát. Navštívili jsme několikrát i psí boudu, do které můj nový páníček začal lézt.. my na něj z dálky jen koukali a říkali si "tak to jsme opravdu zvědaví, jak se tam TY chceš umístit!" Nakonec jsme si řekli, že oceníme jeho snahu a vlezli jsme tam.. Ale moc se nám tam nelíbilo. Venku nějak pršelo, tak jsme pak už moc ani nechtěli chodit. Malinko jsme se zašpinili (malinko je asi slabé slovo, protože páníček říkal že jsme "zas..aní jak jetel") a vůbec se nám nelíbilo, že nám čistili tlapky, když jsme šli domů.

Sourozenci pořád nikde, tak jsme se ozvali.. a pak nám vysvětlili, že nepřijedou. Prý je budeme možná potkávat na nějakých cestách, ale že bydlet s námi už nebudou. Byli jsme smutní a tak jsme si chtěli zvednout náladu.. Panička věšela prádlo a tak nás napadlo krást a schovávat jí ponožky. Honili nás po celé zahradě... no, nakonec tu možná bude i legrace! :-)

Tak to bylo něco o nás!... My, Dorian Grey Jakubská Hůrka (však máme rodokmen a modrou krev).

P.S. .. když už si tak povídáme.. budeme neformální a budeme si tykat .. jako kámoši!

 

dscf0041.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-)))

Ivule,11. 5. 2011 11:24

HééÉzkýýýý

Děkuji

Vlaďule,11. 5. 2011 9:18

Protože se to špatně četlo a tak jsem raději přešla k tomu tykání :-)
Příště něco o historii plemen, standardu, zvykání.. jak ho tak pozoruju, jistě bude pořád o čem psát :-D

ohodnocení

VlastaK,11. 5. 2011 9:06

Milá Laděnko,no jak jinak,než paráda!!!Ty totiž jinak psát ani neumíš,už jsem Ti jednou říkala,že by z Tebe mohla být i spisovatelka,je to pěkné čtení,jen když jsi psala jsme,tak jsem myslela,že máš hafáčky 2,ale to určitě ještě přijde,to bude z jiného vrhu a bude chovatelská stanice,můj nezrealizovaný sen

Hezký,

alimraj,11. 5. 2011 7:43

ale řeknu ti,že s tím jsem-jsme je to hrůza číst